Přeskočit na obsah

Rafael Nadal

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rafael Nadal dr. h. c. mult.
Rafael Nadal na French Open 2011
Rafael Nadal na French Open 2011
PřezdívkaRafa, antukový král
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození3. června 1986 (39 let)
Místo narozeníManacor, Mallorca, Španělsko
BydlištěManacor, Mallorca, Španělsko
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2001
Ukončení kariérylistopad 2024
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
(rozený pravák)
Výdělek134 946 100 USD
Tenisová raketaBabolat Pure Aero Play
Dvouhra
Poměr zápasů1080–228
Tituly92 ATP (4. v otevřené éře)
22 grandslamů (2. v historii)
Nejvyšší umístění1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2009, 2022)
French Openvítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022)
Wimbledonvítěz (2008, 2010)
US Openvítěz (2010, 2013, 2017, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2010, 2013)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů142–77
Tituly11 ATP
Nejvyšší umístění26. místo (8. srpna 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon2. kolo (2005)
US Opensemifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2009, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241119a19. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Rafael Nadal na LOH 2016

Rafael Nadal na LOH 2016

Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2008 Peking dvouhra mužů
zlato 2016 Rio de Janeiro čtyřhra mužů

Rafael „Rafa“ Nadal Parera, 1. markýz z Llevantu na Mallorce, (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je bývalý španělský tenista, nejlepší antukář mužské historie,[1] který se na profesionálních okruzích pohyboval v letech 2001–2024. Kariéru ukončil na listopadovém finále Davis Cupu 2024.[2] Jako jediný tenista získal čtrnáct titulů z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros.[1] S dvaceti dvěma grandslamy figuruje na druhém místě mužských historických statistik za Novakem Djokovićem. Vyjma French Open vyhrál čtyřikrát US Open, dvakrát Wimbledon a dvakrát Australian Open. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu se stal olympijským vítězem ve dvouhře. Ze čtyřhry Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru si odvezl zlatou medaili v páru s Marcem Lópezem.

V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře,[3] kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě.[4][5] Do první světové desítky vstoupil jako 18letý během dubna 2005 a bez přerušení v ní setrval 912 týdnů do druhé poloviny března 2023, tedy při jejím opuštění ve 36 letech téměř polovinu života (17 let, 10 měsíců a 23 dní). Vytvořil tak mužský rekord, jímž překonal 788 týdnů Connorse a zaostal jen za 1000 týdny Navrátilové.[6][7]

Se ziskem 36 singlových titulů v sérii Masters byl při ukončení kariéry v roce 2024 druhý za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patřila druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem.[8] Pro výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[9][10] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[11] který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 63 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry se čtrnácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters[12] a desetkrát Rome Masters.

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Newyorskou trofejí rovněž završil, jako druhý po Agassim, kariérní Zlatý Slam, kombinaci všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata. V letech 2010 a 2013 skončil jako poražený finalista z Turnaje mistrů, když nejdříve podlehl Federerovi a poté Djokovićovi. Turnaj mistrů tak nevyhrál jako jediný velký turnaj z takových titulů definovaných ATP.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[13] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[14] Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.[15]

V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách.[5] V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[16] Od roku 2005 až do završení kariéry byl členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.[17]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

S rodiči a mladší sestrou Mariou Isabel Nadalovou vyrůstal v pětipodlažním činžovním domě v rodném Manacoru na Mallorce. V červnu 2009 přinesl španělský deník La Vanguardia zprávu, jíž poté vydal také The New York Times, že se rodiče Ana Maria a Sebastian Nadalovi odloučili.[18]

Jako rodilý pravák hrál přibližně do deseti let forhend i bekhend obouruč a následně začal hrát forhend levou rukou. První trenér, strýc Toni Nadal, jenž ho koučoval od čtyř let, toto pojetí podpořil s ohledem na výhodu leváků na dvorci. Mýtus, že se jednalo o strýcův nápad, vyvrátil Toni Nadal v rozhovoru z června 2020. V běžném životě je Rafael Nadal výhradně pravák.[19]

V rozhovoru pro časopis Sports Illustrated z roku 2010 se označil za agnostika.[20] Ve školním věku sledoval příběhy Gokiho v japonském anime Dragon Ball (Dračí koule). Pozdější článek CNN, věnující se jeho dětským inspiracím, jej v narážce na anime označil za „dračí kouli v tenisu /dračí tenisák/“ (Dragon Ball of tennis), pro neortodoxní herní styl „z jiné planety“.[21]

Nadal s manželkou Marií Perelló Pascualovou po převzetí Ceny sportu pro dobrou věc 2024, kategorie ceny Laureus

V roce 2005 mu byl na levé noze diagnostikován Müllerův-Weissův syndrom, degenerativní onemocnění loďkovité kosti dlouhodobě způsobující bolest.[22] Tenista preferoval konzervativní léčbu. Po zhoršení stavu např. vynechal druhou polovinu sezóny 2021 od US Open Series.[23][24][25] Na French Open 2022 hrál s injekcemi tišícími bolest, které vedly ke snížené intenzitě čití v noze.[26]

Vyjma tenisu se věnuje také fotbalu, golfu a pokeru.[27] Během dubna 2014 hrál v Monaku poker s ženskou světovou jedničku Vanessou Selbstovou.[28] Knižní životopis Rafa (ISBN 1-4013-1092-3), napsaný s novinářem Johnem Carlinem, vydal v roce 2011.[29]

V roce 2005 navázal partnerský vztah s Maríou Franciscou (Xisca) Perellóovou.[30] V lednu 2019 následovalo zasnoubení[31] a sňatek proběhl v říjnu téhož roku v mallorské pevnosti La Fortaleza, za přítomnosti bývalého španělského krále Juana Carlose I.[32] V říjnu 2022 se jim narodil syn Rafael.[33]

Při výročí uvedení na trůn jej v červnu 2025 španělský král Filip VI. povýšil do šlechtického stavu za „příspěvek národu prostřednictvím sportovních dovedností“ a udělil mu dědičný titul „markýz z Llevantu na Mallorce“.[34][35] Nadalovi byly uděleny čestné doktoráty univerzitou v Salamance a Madridskou polytechnikou.[36][37]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů, než se 6. července 2009 do čela vrátil Roger Federer. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 na antuce zaznamenal sérii 81zápasové neporazitelnosti, která skončila až finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových titulů, čímž vytvořil mužský historický rekord.[12]

Ve druhém kole Wimbledonu 2012 jej vyřadil stý hráč žebříčku Lukáš Rosol. I v dalších třech ročnících dohrál na londýnském pažitu s hráčem figurujícím na 100. či nižší příčce.

Na okruhu ATP Tour vyhrál devadesát dva turnajů ve dvouhře, což jej při ukončení kariéry řadilo na čtvrtou příčku otevřené éry.[38] Na grandslamů získal dvacet dva trofejí, z toho French Open ovládl v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2022, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010, 2013, 2017 i 2019. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera. K singlovým trofejím přidal na túře ATP jedenáct triumfů ze čtyřhry.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[13] Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní osmnáctý titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[39] Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na vrchol žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil nadvládu v daném kalendářním roku. V letech 2011 až 2021 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce světa.[40]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[41]

Po zisku desáté trofeje na Barcelona Open 2017 po něm organizátoři pojmenovali centrální dvorec.[42] V následném ročníku barcelonského turnaje 2018 vyhrál jako čtvrtý hráč otevřené éry 400. zápas na antuce. Navázal tak na Guillerma Vilase (659 výher), Manuela Orantese (502) a Thomase Mustera (422).[43][44]

Probíhaný forhend na Rome Masters 2016

Antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů zaznamenal od French Open 2017 do čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018. Ohraničily ji prohry s Rakušanem Dominicem Thiemem, který se v sezóně 2017 stal jediným hráčem, který Nadala na antuce porazil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017, v týdnu před Roland Garros. Naopak Španěl Thiema zdolal ve finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017, v semifinále French Open 2017 a deklasoval jej na Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Rakouskému tenistovi pak podlehl ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž přišel na jeden týden o post světové jedničky. Thiem se stal po Djokovićovi a Gaudiovi třetím hráčem, jenž mallorského rodáka dokázal na antuce porazit alespoň třikrát. Po Nadalově osmém triumfu na Rome Masters 2018 se do čela světové klasifikace vrátil.[38][45] Vítězství na Rogers Cupu 2018 znamenalo, že se Canada Masters stal prvním turnajem série Masters s tvrdým povrchem, na němž zvítězil čtyřikrát.[46]

Na French Open 2019 postoupil do finále přes Federera. V boji o titul porazil světovou čtyřku Dominica Thiema, jenž mu odebral jediný set na turnaji. Ziskem dvanáctého triumfu překonal historický grandslamový rekord ve dvouhře, který držel s Australankou Margaret Courtovou.[47][48] Finálová výhra znamenala 950. vítězný zápas na okruhu ATP Tour, což jej řadilo na 4. místo za Federera, Connorse a Lendla.[49] V červenci se ve Wimbledonu 2019 probojoval do semifinále, kde ve čtyřech setech podlehl Federerovi.[50] Vítězně pak odešel z pětisetové finálové bitvy na US Open 2019 proti Rusu Daniilu Medveděvovi a ve Flushing Meadows si připsal čtvrtou trofej.[51]

Podání na US Open 2022

Na Australian Open 2020 se probojoval do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Dominic Thiem. Třetí trofej z acapulského Mexican Open získal na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2020, kde v boji o titul přehrál Američana Taylora Fritze. Následovalo pětiměsíční přerušení sezóny kvůli koronavirové pandemii. V srpnu se odhlásil z US Open 2020 pro neuspokojivý průběh infekce ve Spojených státech. Prvním turnajem v obnovené části sezóny se stal římský Internazionali BNL d’Italia 2020, na němž ve čtvrtfinále podlehl Diegu Schwartzmanovi. Argentinec jej přehrál až v desátém vzájemném utkání.[52] Dva týdny starou porážku Schwartzmanovi oplatil v semifinále French Open 2020, kde zvládl i finálový duel proti Djokovićovi. Rekordní čtrnáctou trofejí z Roland Garros v roce 2022 navýšil vlastní grandslamový rekord v počtu titulů z dvouhry jediného majoru. Stal se rovněž prvním tenistou se čtrnácti trofejemi z jediného profesionálního turnaje. Dvacátým kariérním grandslamem se v mužských statistikách vyrovnal prvnímu Federerovi. Finálovou výhrou ve svém 1 200. zápasu na ATP Tour dosáhl jako první tenista na jubilejní 100. pařížské vítězství. Stal se také prvním mužem otevřené éry, který počtvrté ovládl grandslam bez ztráty setu a prvním tenistou historie, jemuž se podařilo podesáté obhájit titul z jediného majoru.[53][54]

Tituly na Australian Open 2022 a French Open 2022 vybojoval dvacátou první a druhou trofej z majorů. Na čele mužských historických statistik získal náskok dvou titulů před Djokovićem a Federerem. Roland Garros 2022 navíc vyhrál ve 36 letech jako nejstarší šampion mužské dvouhry, když překonal věkový rekord 34letého krajana Andrése Gimena z roku 1972. Jako první tenista ovládl jeden turnaj čtrnáctkrát. Z turnaje odjížděl s rekordní bilancí zápasů 112–3 a setů 335–34, včetně semifinálových a finálových výher v poměru 28–0.[55][56]

V závěru druhé sady druhého kola Australian Open 2023 proti Mackenziemu McDonaldovi si přivodil zranění levého bedrokyčelního svalu, které mu znemožnilo plnohodnotně hrát bekhend a pohybovat se po dvorci. Přestože zvažoval skreč, z pozice obhájce trofeje utkání dohrál. Jednalo se o nejčasnější vyřazení obhájce v Melbourne Parku od Djokovićovy prohry v téže fázi ročníku 2017.[57] Následně na okruhu nehrál. V květnu 2023 před obhajobou pařížské trofeje oznámil, že se na dvorce vrátí až v roce 2024, ve zřejmě poslední sezóně kariéry.[58] Na Roland Garros 2023 nestartoval poprvé od svého debutu v roce 2005. Po skončení opustil první světovou stovku žebříčku, a to premiérově od 21. dubna 2003, kdy do ní v 16 letech vstoupil na 96. místě. Po ztrátě bodů klesl z 15. na 136. příčku.[59][60] Na okruh se vrátil lednovým Brisbane International 2024 jako 672. hráč světa. Po výhrách nad Thiemem[61][62] a Australanem Jasonem Kublerem podlehl padesátému pátému hráči světa Jordanu Thompsonovi. Ve druhé sadě téměř tříapůlhodinové bitvy nevyužil tři mečboly.[63] Během zápasu si však přivodil svalovou mikrotrhlinu, jíž odhalila magnetická rezonance v Melbourne. Z Austrálie tak odcestoval k léčbě do Španělska.[64] Poté absentoval až do dubnového Barcelona Open Banco Sabadell 2024. V prvním zápase na antuce od French Open 2022 porazil před 8,5tisícovou návštěvou Itala Flavia Cobolliho.[65][66] Ve druhém kole podlehl světové jedenáctce Alexi de Minaurovi, který se stal jeho vůbec prvním australským přemožitelem na antuce. Ze sedmnácti odehraných ročníků Barcelona Open jich dvanáct vyhrál a odešel poražen jen od Corretjy (2003), Almagra (2014), Fogniniho (2015), Thiema (2019) a de Minaura (2024).[67][68]

Ve čtvrtfinále bastadského Nordea Open 2024 porazil Mariana Navoneho. Třísetová bitva trvala přesně 4 hodiny. Od zavedení statistik ATP v roce 1991 se stala třetím nejdelším zápasem hraným na dva vítězné sety. Pro Nadala to bylo druhé nejdelší utkání na dvě vítězné sady, když za tím nejdelším ze semifinále Madrid Open 2009 proti Djokovićovi zaostalo jen o tři minuty. Nejdelším duelem ATP tak zůstávalo semifinále z letní olympiády 2012 (bez tiebreaku ve třetí sadě) mezi Federerem a del Potrem s časem 4:26 hodiny.[69] V bastadském finále pak Nadal získal jen pět gamů na Portugalce Nuna Borgese.[70]

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Davis Cup

[editovat | editovat zdroj]
Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a zdolal Radka Štěpánka. Přestože odešel poražen také ze čtyřhry, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jeho jedinou prohrou z celkových 30 odehraných singlů v soutěži.

V letech 2004, 2009, 2011 a 2019 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Při triumfu v ročníku 2008 nebyl členem finálové sestavy, když zasáhl jen do světového čtvrtfinále a semifinále. Do listopadu 2024 v Davis Cupu nastoupil k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 29–1 ve dvouhře a 8–4 ve čtyřhře.[71]

Olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem španělské výpravy.[72] V riodejaneirské dvouhře prohrál utkání o bronzovou medaili s Japoncem Keiem Nišikorim ve třech sadách. V deblové soutěži LOH 2016 se stal olympijským vítězem, když po boku Marca Lópeze ve finále zdolali Rumuny Florina Mergeu s Horiou Tecăuem.[73] Na letní olympiádě 2024 v Paříži jej na Chatrieově dvorci ve druhém kole vyřadila světová dvojka Novak Djoković.[74]

ATP Cup

[editovat | editovat zdroj]

Na premiérovém ročníku australské týmové soutěže v roce 2020 dovedl španělský výběr z pozice světové jedničky do finále, když vyhrál čtyři ze šesti dvouher. Jeho přemožiteli se stali Belgičan David Goffin ve čtvrtfinále a druhý hráč žebříčku Srb Novak Djoković ve finále. V boji o titul Španělsko podlehlo Srbsku 1:2 na zápasy.[75]

Vzájemná soupeření

[editovat | editovat zdroj]

Federer vs. Nadal

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[76][77][78][79][80]

ve finále Wimbledonu 2006 podlehl Rogeru Federerovi

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[81] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[82]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 24–15. Šestnáct z třiceti devíti duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[83] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–6) a antuce (14–2).[84] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči čtyřiadvacetkrát až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[85] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French Open a Wimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009 a French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007 a 2008 a na Australian Open 2009 i 2017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[86][87][88][89]

Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet dvanácti vzájemných finále v sérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. Nadal

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Novak Djoković
Rafael Nadal
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[90] Celkově se utkali v šedesáti zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher poprvé drží Djoković těsným poměrem 31–29.[91] Jubilejní šedesátý duel ovládl Djoković ve druhém kole pařížské olympiády 2024.[74]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[92] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[93]

První duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[94]

Výběr rekordů

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj od roku rekord sdílení
Grand Slam187714 titulů z dvouhry jediného grandslamu (French Open)zůstává sám
14 finále z dvouhry jediného grandslamu (French Open)
112 vítězných zápasů na jediném grandslamu (French Open)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
vítěz alespoň 1 titulu ve 14 sezónách[1]
vítěz titulů na 3 površích v jediném kalendářním roce (2010)Novak Djoković
3 navazující tituly na 3 různých površíchzůstává sám
9 obhájených titulů v mužské dvouhře jediného grandslamu (French Open)[49]
13leté období mezi tituly na jediném grandslamu (Australian Open 2009 a 2022)[95]
nejdelší finále historie – Australian Open 2012, 5:53 hodinNovak Djoković[96][97]
nejvyšší úspěšnost výher na antuce (112–4, 65,55 %)zůstává sám
French Open192514 titulů v mužské dvouhřezůstává sám
Antukové turnaje189163 titulů v mužské dvouhře[1]
ATP Masters 10001970nejvíce titulů z mužské dvouhry jediného Mastersu (Monte-Carlo Masters)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
21 čtvrtfinále bez přerušení (2008–2010)
Barcelona Open195312 titulů z mužské dvouhry
Monte-Carlo Masters189711 titulů z mužské dvouhry
Rome Masters193010 titulů z mužské dvouhry
Madrid Open20025 titulů z mužské dvouhry
Žebříček ATP1973nejdelší období v Top 10 bez přerušení (912 týdnů, 2005–2023)[6]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 30 (22–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok Grand Slam povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz2005French OpenantukaArgentina Mariano Puerta6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz2006French Open (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista2006WimbledontrávaŠvýcarsko Roger Federer0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz2007French Open (3)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista2007Wimbledon (2)trávaŠvýcarsko Roger Federer6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz2008French Open (4)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–1, 6–3, 6–0
Vítěz2008WimbledontrávaŠvýcarsko Roger Federer6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz2009Australian OpentvrdýŠvýcarsko Roger Federer7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Vítěz2010French Open (5)antukaŠvédsko Robin Söderling6–4, 6–2, 6–4
Vítěz2010Wimbledon (2)trávaČesko Tomáš Berdych6–3, 7–5, 6–4
Vítěz2010US OpentvrdýSrbsko Novak Djoković6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz2011French Open (6)antukaŠvýcarsko Roger Federer7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista2011Wimbledon (3)trávaSrbsko Novak Djoković4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista2011US OpentvrdýSrbsko Novak Djoković2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista2012Australian OpentvrdýSrbsko Novak Djoković7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz2012French Open (7)antukaSrbsko Novak Djoković6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Vítěz2013French Open (8)antukaŠpanělsko David Ferrer6–3, 6–2, 6–3
Vítěz2013US Open (2)tvrdýSrbsko Novak Djoković6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista2014Australian Open (2)tvrdýŠvýcarsko Stan Wawrinka3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz2014French Open (9)antukaSrbsko Novak Djoković3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Finalista2017Australian Open (3)tvrdýŠvýcarsko Roger Federer4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz2017French Open (10)antukaŠvýcarsko Stan Wawrinka6–2, 6–3, 6–1
Vítěz2017US Open (3)tvrdýJižní Afrika Kevin Anderson6–3, 6–3, 6–4
Vítěz2018French Open (11)antukaRakousko Dominic Thiem6–4, 6–3, 6–2
Finalista2019Australian OpentvrdýSrbsko Novak Djoković3–6, 2–6, 3–6
Vítěz2019French Open (12)antukaRakousko Dominic Thiem6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz2019US Open (4)tvrdýRusko Daniil Medveděv7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz2020French Open (13)antukaSrbsko Novak Djoković6–0, 6–2, 7–5
Vítěz2022Australian Open (2)tvrdýRusko Daniil Medveděv2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5
Vítěz2022French Open (14)antukaNorsko Casper Ruud6–3, 6–3, 6–0

Účast na Turnaji mistrů

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna2005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023SRV–P%
A SF SF A ZS F ZS A F A SF A ZS A ZS SF DNQ ZS A 0 / 11 21–18 54 %

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (22–8 D)
Letní olympijské hry (1–0 D; 1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–2)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (36–17 D; 3–0 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (23–6 D; 1–2 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (10–6 D; 6–2 Č)
Finále podle povrchu
tvrdý (25–27 D; 9–4 Č)
antuka (63–9 D; 2–3 Č)
tráva (4–3 D)
Finále podle místa
venku (90–34 D; 11–4 Č)
hala (2–5 D; 0–0 Č)

Dvouhra: 131 (92–39)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 18. ledna 2004 Auckland, Nový Zéland International tvrdý Slovensko Dominik Hrbatý 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz 1. 15. srpna 2004 Sopoty, Polsko International antuka Argentina José Acasuso 6–3, 6–4
Vítěz 2. 20. února 2005 Costa do Sauípe, Brazílie International antuka Španělsko Alberto Martín 6–0, 6–7(2–7), 6–1
Vítěz 3. 27. února 2005 Acapulco, Mexiko International Gold antuka Španělsko Albert Montañés 6–1, 6–0
Finalista 2. 3. dubna 2005 Miami, Spojené státy Masters Series tvrdý Švýcarsko Roger Federer 6–2, 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6, 1–6
Vítěz 4. 17. dubna 2005 Monte Carlo, Monako Masters Series antuka Argentina Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
Vítěz 5. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko International Gold antuka Španělsko Juan Carlos Ferrero 6–1, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 6. 8. května 2005 Řím, Itálie Masters Series antuka Argentina Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz 7. 5. června 2005 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Argentina Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 8. 10. července 2005 Båstad, Švédsko International antuka Česko Tomáš Berdych 2–6, 6–2, 6–4
Vítěz 9. 24. července 2005 Stuttgart, Německo International Gold antuka Argentina Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 10. 14. srpna 2005 Montreal, Kanada Masters Series tvrdý USA Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
Vítěz 11. 18. září 2005 Peking, Čína International tvrdý Argentina Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 12. 23. října 2005 Madrid, Španělsko Masters Series tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 13. 4. března 2006 Dubaj, Spojené arabské emiráty International Gold tvrdý Švýcarsko Roger Federer 2–6, 6–4, 6–4
Vítěz 14. 23. dubna 2006 Monte Carlo, Monako (2) Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 15. 30. dubna 2006 Barcelona, Španělsko (2) International Gold antuka Španělsko Tommy Robredo 6–4, 6–4, 6–0
Vítěz 16. 14. května 2006 Řím, Itálie (2) Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 17. 11. června 2006 French Open, Paříž, Francie (2) Grand Slam antuka Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 3. 9. července 2006 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Švýcarsko Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 18. 18. března 2007 Indian Wells, Spojené státy Masters Series tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 7–5
Vítěz 19. 22. dubna 2007 Monte Carlo, Monako (3) Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4
Vítěz 20. 29. dubna 2007 Barcelona, Španělsko (3) International Gold antuka Argentina Guillermo Cañas 6–3, 6–4
Vítěz 21. 13. května 2007 Řím, Itálie (3) Masters Series antuka Chile Fernando González 6–2, 6–2
Finalista 4. 20. května 2007 Hamburk, Německo Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 6–2, 2–6, 0–6
Vítěz 22. 10. června 2007 French Open, Paříž, Francie (3) Grand Slam antuka Švýcarsko Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 5. 8. července 2007 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Švýcarsko Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 23. 22. července 2007 Stuttgart, Německo (2) International Gold antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
Finalista 6. 4. listopadu 2007 Paříž, Francie Masters Series koberec Argentina David Nalbandian 4–6, 0–6
Finalista 7. 6. ledna 2008 Čennaí, Indie International tvrdý Rusko Michail Južnyj 0–6, 1–6
Finalista 8. 6. dubna 2008 Miami, Spojené státy Masters Series tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 4–6, 2–6
Vítěz 24. 27. dubna 2008 Monte-Carlo, Monako (4) Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–5
Vítěz 25. 4. května 2008 Barcelona, Španělsko (3) International Gold antuka Španělsko David Ferrer 6–1, 4–6, 6–1
Vítěz 26. 18. května 2008 Hamburk, Německo Masters Series antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 6–7(3–7), 6–3
Vítěz 27. 8. června 2008 French Open, Paříž, Francie (4) Grand Slam antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 28. 15. června 2008 Queen's Club, Londýn, Spojené království International tráva Srbsko Novak Djoković 7–6(8–6), 7–5
Vítěz 29. 6. července 2008 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Švýcarsko Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 30. 27. července 2008 Toronto, Kanada (2) Masters Series tvrdý Německo Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
Vítěz 31. 17. srpna 2008 Peking, Čína Olympijské hry tvrdý Chile Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 32. 1. února 2009 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Švýcarsko Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Finalista 9. 15. února 2009 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý Spojené království Andy Murray 3–6, 6–4, 0–6
Vítěz 33. 22. března 2009 Indian Wells, Spojené státy (2) ATP 1000 tvrdý Spojené království Andy Murray 6–1, 6–2
Vítěz 34. 19. dubna 2009 Monte Carlo, Monako (5) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
Vítěz 35. 26. dubna 2009 Barcelona, Španělsko (3) ATP 500 antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 7–5
Vítěz 36. 3. května 2009 Řím, Itálie (4) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 7–6(7–2), 6–2
Finalista 10. 17. května 2009 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Švýcarsko Roger Federer 4–6, 4–6
Finalista 11. 18. října 2009 Šanghaj, Čína ATP 1000 tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 6–7(3–7), 3–6
Finalista 12. 9. ledna 2010 Dauhá, Katar ATP 250 tvrdý Rusko Nikolaj Davyděnko 6–0, 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 37. 18. dubna 2010 Monte Carlo, Monako (6) ATP 1000 antuka Španělsko Fernando Verdasco 6–0, 6–1
Vítěz 38. 2. května 2010 Řím, Itálie (5) ATP 1000 antuka Španělsko David Ferrer 7–5, 6–2
Vítěz 39. 16. května 2010 Madrid, Španělsko (2) ATP 1000 antuka Švýcarsko Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 40. 6. července 2010 French Open, Paříž, Francie (5) Grand Slam antuka Švédsko Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 41. 4. července 2010 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) Grand Slam tráva Česko Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 42. 13. září 2010 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz 43. 10. říjen 2010 Tokio, Japonsko ATP 500 tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 7–5
Finalista 13. 28. listopadu 2010 Londýn, Spojené království Turnaj mistrů tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–3, 1–6
Finalista 14. 20. března 2011 Indian Wells, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 2–6
Finalista 15. 3. dubna 2011 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 44. 17. dubna 2011 Monte Carlo, Monako (7) ATP 1000 antuka Španělsko David Ferrer 6–4, 7–5
Vítěz 45. 24. dubna 2011 Barcelona, Španělsko (6) ATP 500 antuka Španělsko David Ferrer 6–2, 6–4
Finalista 16. 8. května 2011 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 5–7, 4–6
Finalista 17. 15. května 2011 Řím, Itálie ATP 1000 sntuka Srbsko Novak Djoković 4–6, 4–6
Vítěz 46. 5. června 2011 French Open, Paříž, Francie (6) Grand Slam antuka Švýcarsko Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 18. 3. července 2011 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Srbsko Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 19. 12. září 2011 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 20. 9. října 2011 Tokio, Japonsko ATP 500 tvrdý Spojené království Andy Murray 6–3, 2–6, 0–6
Finalista 21. 29. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Srbsko Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 47. 22. dubna 2012 Monte Carlo, Monako (8) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 6–3, 6–1
Vítěz 48. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (7) ATP 500 antuka Španělsko David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
Vítěz 49. 21. května 2012 Řím, Itálie (6) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 7–5, 6–3
Vítěz 50. 11. června 2012 French Open, Paříž, Francie (7) Grand Slam antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Finalista 22. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile ATP 250 antuka Argentina Horacio Zeballos 7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
Vítěz 51. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie (2) ATP 250 antuka Argentina David Nalbandian 6–2, 6–3
Vítěz 52. 2. březen 2013 Acapulco, Mexiko (2) ATP 500 antuka Španělsko David Ferrer 6–0, 6–2
Vítěz 53. 17. březen 2013 Indian Wells, Spojené státy (3) ATP 1000 tvrdý Argentina Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 23. 21. dubna 2013 Monte Carlo, Monako ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 2–6, 6–7(1–7)
Vítěz 54. 28. duben 2013 Barcelona, Španělsko (8) ATP 500 antuka Španělsko Nicolás Almagro 6–4, 6–3
Vítěz 55. 12. května 2013 Madrid, Španělsko (3) ATP 1000 antuka Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–2, 6–4
Vítěz 56. 19. května 2013 Řím, Itálie (7) ATP 1000 antuka Švýcarsko Roger Federer 6–1, 6–3
Vítěz 57. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie (8) Grand Slam antuka Španělsko David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 58. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada (3) ATP 1000 tvrdý Kanada Milos Raonic 6–2, 6–2
Vítěz 59. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy ATP 1000 tvrdý USA John Isner 7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz 60. 9. září 2013 US Open, New York, Spojené státy (2) Grand Slam tvrdý Srbsko Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 24. 6. října 2013 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Finalista 25. 11. listopadu 2013 Londýn, Spojené království Turnaj mistrů tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 61. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar ATP 250 tvrdý Francie Gaël Monfils 6–1, 6–7(5–7), 6–2
Finalista 26. 26. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Švýcarsko Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 62. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie ATP 500 antuka Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Finalista 27. 30. března 2014 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 3–6
Vítěz 63. 11. května 2014 Madrid, Španělsko (4) ATP 1000 antuka Japonsko Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
Finalista 28. 18. května 2014 Řím, Itálie ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
Vítěz 64. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie (9) Grand Slam antuka Srbsko Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Vítěz 65. 1. března 2015 Buenos Aires, Argentina ATP 250 antuka Argentina Juan Mónaco 6–4, 6–1
Finalista 29. 10. května 2015 Madrid, Španělsko ATP 1000 antuka Spojené království Andy Murray 3–6, 2–6
Vítěz 66. 14. června 2015 Stuttgart, Německo (3) ATP 250 tráva Srbsko Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 67. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo (2) ATP 500 antuka Itálie Fabio Fognini 7–5, 7–5
Finalista 30. 11. října 2015 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Srbsko Novak Djoković 2–6, 2–6
Finalista 31. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko ATP 500 tvrdý (h) Švýcarsko Roger Federer 3–6, 7–5, 3–6
Finalista 32. 9. ledna 2016 Dauhá, Katar ATP 250 tvrdý Srbsko Novak Djoković 1–6, 2–6
Vítěz 68. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako (9) ATP 1000 antuka Francie Gaël Monfils 7–5, 5–7, 6–0
Vítěz 69. 24. dubna 2016 Barcelona, Španělsko (9) ATP 500 antuka Japonsko Kei Nišikori 6–4, 7–5
Finalista 33. 29. ledna 2017 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Švýcarsko Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Finalista 34. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko ATP 500 tvrdý USA Sam Querrey 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 35. 2. dubna 2017 Miami, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 4–6
Vítěz 70. 23. dubna 2017 Monte Carlo, Monako (10) ATP 1000 antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–1, 6–3
Vítěz 71. 30. dubna 2017 Barcelona, Španělsko (10) ATP 500 antuka Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–1
Vítěz 72. 14. května 2017 Madrid, Španělsko (5) ATP 1000 antuka Rakousko Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
Vítěz 73. 11. června 2017 French Open, Paříž, Francie (10) Grand Slam antuka Švýcarsko Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 74. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy (3) Grand Slam tvrdý Jižní Afrika Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 75. 8. října 2017 Peking, Čína (2) ATP 500 tvrdý Austrálie Nick Kyrgios 6–2, 6–1
Finalista 36. 15. října 2017 Šanghaj, Čína ATP 1000 tvrdý Švýcarsko Roger Federer 4–6, 3–6
Vítěz 76. 22. dubna 2018 Monte Carlo, Monako (11) ATP 1000 antuka Japonsko Kei Nišikori 6–3, 6–2
Vítěz 77. 29. dubna 2018 Barcelona, Španělsko (11) ATP 500 antuka Řecko Stefanos Tsitsipas 6–2, 6–1
Vítěz 78. 20. května 2018 Řím, Itálie (8) ATP 1000 antuka Německo Alexander Zverev 6–1, 1–6, 6–3
Vítěz 79. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie (11) Grand Slam antuka Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–3, 6–2
Vítěz 80. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada (4) ATP 1000 tvrdý Řecko Stefanos Tsitsipas 6–2, 7–6(7–4)
Finalista 37. 27. ledna 2019 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Srbsko Novak Djoković 3–6, 2–6, 3–6
Vítěz 81. 19. května 2019 Řím, Itálie (9) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 6–0, 4–6, 6–1
Vítěz 82. 9. června 2019 French Open, Paříž, Francie (12) Grand Slam antuka Rakousko Dominic Thiem 6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz 83. 11. srpna 2019 Montréal, Kanada (5) ATP 1000 tvrdý Rusko Daniil Medveděv 6–3, 6–0
Vítěz 84. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy (4) Grand Slam tvrdý Rusko Daniil Medveděv 7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz 85. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko (3) ATP 500 tvrdý USA Taylor Fritz 6–3, 6–2
Vítěz 86. 11. října 2020 French Open, Paříž, Francie (13) Grand Slam antuka Srbsko Novak Djoković 6–0, 6–2, 7–5
Vítěz 87. 25. dubna 2021 Barcelona, Španělsko (12) ATP 500 antuka Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 6–7(6–8), 7–5
Vítěz 88. 16. května 2021 Řím, Itálie (10) ATP 1000 antuka Srbsko Novak Djoković 7–5, 1–6, 6–3
Vítěz 89. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie ATP 250 tvrdý USA Maxime Cressy 7–6(8–6), 6–3
Vítěz 90. 30. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) Grand Slam tvrdý Rusko Daniil Medveděv 2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5
Vítěz 91. 26. února 2022 Acapulco, Mexiko (4) ATP 500 tvrdý Spojené království Cameron Norrie 6–4, 6–4
Finalista 38. 20. března 2022 Indian Wells, Spojené státy ATP 1000 tvrdý USA Taylor Fritz 3–6, 6−7(5–7)
Vítěz 92. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie (14) Grand Slam antuka Norsko Casper Ruud 6–3, 6–3, 6–0
Finalista 39. 21. července 2024 Båstad, Švédsko ATP 250 antuka Portugalsko Nuno Borges 3–6, 2–6

Čtyřhra: 15 (11–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. července 2003 Umag, Chorvatsko International antuka Španělsko Álex López Morón Austrálie Todd Perry
Japonsko Thomas Šimada		 6–1, 6–3
Vítěz 2. 11. ledna 2004 Čennaí, Indie International tvrdý Španělsko Tommy Robredo Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		 7–6(7–3), 4–6, 6–3
Vítěz 3. 9. ledna 2005 Dauhá, Katar International tvrdý Španělsko Albert Costa Rumunsko Andrei Pavel
Rusko Michail Južnyj		 6–3, 4–6, 6–3
Finalista 1. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko International Gold antuka Španělsko Feliciano López Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić		 3–6, 3–6
Finalista 2. 8. ledna 2007 Čennaí, Indie International tvrdý Španělsko Tomeu Salvà Belgie Xavier Malisse
Belgie Dick Norman		 6–7(4–7), 6–7(4–7)
Finalista 3. 30. dubna 2007 Barcelona, Španělsko International Gold antuka Španělsko Tomeu Salvà Rumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske		 3–6, 6–7(1–7)
Vítěz 4. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monako Masters Series antuka Španělsko Tommy Robredo Indie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles		 6–3, 6–3
Vítěz 5. 9. ledna 2009 Dauhá, Katar (2) ATP 250 tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		 4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz 6. 20. března 2010 Indian Wells, Spojené státy ATP 1000 tvrdý Španělsko Marc López Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		 7–6(10–8), 6–3
Vítěz 7. 7. ledna 2011 Dauhá, Katar (3) ATP 250 tvrdý Španělsko Marc López Itálie Daniele Bracciali
Itálie Andreas Seppi		 6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 8. 17. března 2012 Indian Wells, Spojené státy (2) ATP 1000 tvrdý Španělsko Marc López USA John Isner
USA Sam Querrey		 6–2, 7–6(7–3)
Finalista 4. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile ATP 250 antuka Argentina Juan Mónaco Itálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace		 2–6, 4–6
Vítěz 9. 9. ledna 2015 Dauhá, Katar (4) ATP 250 tvrdý Argentina Juan Mónaco Rakousko Julian Knowle
Rakousko Philipp Oswald		 6–3, 6–4
Vítěz 10. 12. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie Olympijské hry tvrdý Španělsko Marc López Rumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău		 6–2, 3–6, 6–4
Vítěz 11. 9. října 2016 Peking, Čína ATP 500 tvrdý Španělsko Pablo Carreño Busta USA Jack Sock
Austrálie Bernard Tomic		 6−7(6−8), 6−2, [10−8]

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch soupeř ve finále výsledek
Zlato 2008 Peking, Čína tvrdý Chile Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Zlato 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Španělsko Marc López Rumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău		 6–2, 3–6, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj2003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021202220232024 SR V–P
Australian Open A 3. kolo 4. kolo A ČF SF Vítěz ČF ČF F A F ČF 1. kolo F ČF F ČF ČF Vítěz 2. kolo A 2 / 18 72–16
French Open A A Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz 4. kolo Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz ČF 3. kolo[a] Vítěz Vítěz Vítěz Vítěz SF Vítěz A 1. kolo 14 / 19 112–4
Wimbledon 3. kolo A 2. kolo F F Vítěz A Vítěz F 2. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo A 4. kolo SF SF NH A SF[b] A A 2 / 15 58–12
US Open 2. kolo 2. kolo 3. kolo ČF 4. kolo SF SF Vítěz F A Vítěz A 3. kolo 4. kolo Vítěz SF Vítěz[c] A A 4. kolo A A 4 / 16 67–12
výhry–prohry 3–2 3–2 13–3 17–2 20–3 24–2 15–2 25–1 23–3 14–2 14–1 16–2 11–4 5–2 23–2 21–3 24–2 11–1 9–2 22–1 1–1 0–1 22 / 68 314–44

Vysvětlivky

  1. ↑ Nadal odstoupil před třetím kolem French Open 2016 pro poranění zápěstí. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
  2. ↑ Nadal odstoupil před semifinále Wimbledonu 2022. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
  3. ↑ Nadal postoupil bez boje ve druhém kole US Open 2019. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako vyhraný zápas.
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		 W–L
V–P		 výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
Q1 / 1Q prohra v kole kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
ČF / QF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 818. ▲ 235. ▲ 47. ▼ 51. ▲ 2. ▬ 2. ▬ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 4. ▲ 1. ▼ 3. ▼ 5. ▼ 9. ▲ 1. ▼ 2. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 6. ▲ 2. ▼ 670.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1537. ▲ 1116. ▲ 179. ▲ 46. ▼ 50. ▼ 314. ▲ 118. ▲ 92. ▼ 132. ▲ 79. ▼ 113. ▲ 68. ▼ 384. ▼ 805. ▲ 88. ▼ 132. ▼ 542. — — 475. ▼ 511. ▼ 1146. —

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafael Nadal na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 TIGNOR, Steve. The Amazing Race toward GOAT status: Rafael Nadal's résumé [online]. Tennis, 2020-01-14 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Rafael Nadal after final match: 'I'd experience it every day if I could'. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-19 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
  4. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
  5. 1 2 Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 1 2 Rafael Nadal’s 18-year top 10 record will end after Indian Wells reveal. Fox Sports [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ KRISHNA, Gautham. "Martina Navratilova has that record and not Nadal" - Tennis fans annoyed with Spaniard's top-10 record not compared to WTA stars. Sportskeeda.com [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
  9. ↑ HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010].
  10. ↑ PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010].
  11. ↑ ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.
  12. 1 2 ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
  13. 1 2 Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo [online]. MONTE-CARLO ROLEX MASTERS, 2010-04-18 [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-21. (anglicky)
  14. ↑ CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online.
  15. ↑ Rafael Nadal Saves M.P., Beats Stefanos Tsitsipas For 12th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-2 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online.
  17. ↑ SANFORD, Jordaan. Marc Lopez joins Rafael Nadal's coaching team. Tennis.com [online]. 2021-12-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  18. ↑ Personal woes affecting Rafa?. sports.espn.go.com. ESPN, 23-07-2009. Dostupné online.
  19. ↑ roj, Sport.cz. Nadal vydělal miliardy, ale svému letitému kouči nedal ani euro. Sport.cz [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
  20. ↑ Q&A with Rafael Nadal. Sports Illustrated. 16-07-2010. Dostupné online.
  21. ↑ JOHNSON, Christopher. Rafael Nadal: The 'Dragon Ball' of tennis. www.cnngo.com. CNN, 08-10-2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31-01-2012.
  22. ↑ CLAREY, Christopher. Nadal Has a Chance at Winning All 4 Grand Slams, if His Foot Cooperates. The New York Times [online]. 2022-06-06 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  23. ↑ Rafael Nadal out of US Open, boosting Novak Djokovic's chance for calendar-year Grand Slam. ABC News [online]. 2021-08-20 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ Nadal ends 2021 season prematurely over niggling foot issue. Reuters [online]. 2021-08-20 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
  25. ↑ TRAIN, Rob. What is Müller-Weiss syndrome, Rafa Nadal’s chronic injury in his left foot?. Diario AS [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
  26. ↑ Pod injekcemi už hrát nechci, říká Nadal a zváží i operaci. Ale končit nehodlá. ČT sport - Česká televize [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
  27. ↑ SMITH, Bill. Away from tennis court, Rafael Nadal seeks a golf course. The Miami Herald. 28-03-2012.
  28. ↑ Rafa Nadal's Account. Great experience playing with the world's number 1 female poker player Vanessa and very happy to have learned a lot. [online]. Twitter, 11-04-2014. Dostupné online.
  29. ↑ TANDON, Kamakshi. U.S. Open – Twenty things we learn in Rafael Nadal's autobiography [online]. ESPN, 26-08-2011 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.
  30. ↑ OSBORNE, Chris. Australian Open 2017: Rafael Nadal, Johanna Konta through [online]. BBC Sport, 03-01-2017 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online.
  31. ↑ Rafael Nadal engaged to girlfriend of 14 years Mery Perello [online]. CNN, 31-01-2019 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online.
  32. ↑ BOYLE, Kelli. Tennis Star Rafael Nadal Marries Maria Francisca Perello In Spain [online]. E! Online, 19-10-2019 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.
  33. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal je otcem. Má syna Rafaela. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
  34. ↑ Markýz Rafael Nadal. Španělský král povýšil slavného tenistu do šlechtického stavu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2025-06-19 [cit. 2025-06-20]. Dostupné online.
  35. ↑ Nadal se nyní může zovat markýzem z Llevantu na Mallorce. ČT sport [online]. Česká televize, 2025-06-19 [cit. 2025-06-20]. Dostupné online.
  36. ↑ https://elpais.com/gente/2025-10-03/rafa-nadal-se-convierte-en-el-primer-deportista-investido-doctor-honoris-causa-por-la-universidad-de-salamanca.html
  37. ↑ https://www.diariodemallorca.es/deportes/2025/09/25/universidad-politecnica-nombrara-rafa-nadal-dv-121947625.html
  38. 1 2 Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal i za pomoci deště udolal Zvereva. Osmý titul z Říma ho vrátí do čela žebříčku [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
  39. ↑ Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters. Sport.cz [online]. 2010-05-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online.
  40. ↑ Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Dostupné online. Týden.cz, 7.2.2011
  41. ↑ UBHA, Ravi. Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown. CNN. 02-07-2015. Dostupné online [cit. 12-07-2015].
  42. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal má další 'desítku'. Už 10. trofej získal také v Barceloně [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
  43. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal má 11. titul i z Barcelony. Ve finále přehrál řeckého mladíka Tsitsipase [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-29 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
  44. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Barcelona: Tsitsipas je prvním řeckým finalistou po 45 letech, Nadal vyhrál 400. zápas na antuce [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online.
  45. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online.
  46. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nejúspěšnější turnaj na hardu. Nadal v Torontu zastavil Tsitsipase a má 80. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-13 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
  47. ↑ Rafael Nadal dodges rivals like Alexander Zverev and Dominic Thiem - Roland Garros draw talking points [online]. MSN, 2018-02-25 [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-25.
  48. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Nadal má 12. titul z Roland Garros. Tolik trofejí z jednoho grandslamu nikdo nemá [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.
  49. 1 2 Alex Sharp. Nadal's Grand Slam career by numbers [online]. Roland-Garros, 2019-06-09 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
  50. ↑ MITCHELL, Kevin. Roger Federer beats Rafael Nadal in four sets to reach Wimbledon men’s final. The Guardian [online]. 2019-07-12 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  51. ↑ JUREJKO, Jonathan. Nadal wins US Open for 19th Grand Slam. BBC Sport [online]. BBC, 2019-09-09 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  52. ↑ Schwartzman Stuns Nadal In Rome [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-19 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  53. ↑ SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  54. ↑ ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
  55. ↑ French Open: Rafael Nadal crushes Casper Ruud to win his 14th title at Roland Garros. Sky Sports [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
  56. ↑ It's Grand Slam No.22 for Rafa. Roland-Garros - The 2022 Roland-Garros Tournament [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
  57. ↑ Gill Tan. McDonald overcomes injured Nadal at AO 2023. Australian Open [online]. 2023-01-18 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  58. ↑ Nadal: Konec na tiskovce si nezasloužím, rok 2024 bude nejspíš poslední. iDNES.cz [online]. 2023-05-19 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
  59. ↑ Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek. Nadal musí vynechat milované Roland Garros i Wimbledon a US Open. Příští sezona bude nejspíše poslední. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
  60. ↑ Rafael Nadal Withdraws From Roland Garros, Hints 2024 Season May Be His Last. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-18 [cit. 2023-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-18. (anglicky)
  61. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal po operaci a roce bez tenisu? Nečelil brejkbolu a přehrál Thiema. Postoupil i Macháč. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
  62. ↑ Rafael Nadal beats Dominic Thiem in Brisbane. ATP Tour [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
  63. ↑ RAMSAY, George. Rafael Nadal squanders three match points in Brisbane International defeat against Jordan Thompson. CNN [online]. 2024-01-05 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
  64. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal je znovu zraněný. O Australian Open přijde kvůli natrženému svalu. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
  65. ↑ Rafael Nadal makes winning return in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
  66. ↑ Rafael Nadal feels the love in Barcelona return. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
  67. ↑ Alex de Minaur defeats Rafael Nadal in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  68. ↑ BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  69. ↑ BERKOK, John. At 4:00, Rafael Nadal just won the second-longest best-of-three-sets match of his career. Tennis.com [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-22. (anglicky)
  70. ↑ Nuno Borges defeats Rafael Nadal for Bastad title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
  71. ↑ Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 19. listopadu 2024
  72. ↑ BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
  73. ↑ Rafael Nadal and Marc Lopez win tennis gold in Olympic men's doubles final. The Guardian [online]. 2016-08-13 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  74. 1 2 Djokovic beats rival Nadal at the Paris Olympics in their 60th and likely last head-to-head matchup. AP News [online]. 2024-07-29 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
  75. ↑ Serbia wins atp cup [online]. ABC news [cit. 2020-01-14]. Dostupné online.
  76. ↑ Federer-Nadal rivalry as good as it gets. International Herald Tribune (Associated Press). 7 July 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 23 August 2008.
  77. ↑ WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. The Guardian. UK: 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
  78. ↑ FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. The Age. Melbourne: 12 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
  79. ↑ BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  80. ↑ MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  81. ↑ JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15 August 2009. Dostupné online [cit. 16 August 2010].
  82. ↑ It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-19.
  83. ↑ FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online.
  84. ↑ Head to Head player details [online]. ATP World Tour [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
  85. ↑ Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  86. ↑ JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
  87. ↑ ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
  88. ↑ WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009].
  89. ↑ TIGNOR, Steve. Concrete Elbow [online]. Tennis.com, 8 July 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
  90. ↑ Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
  91. ↑ Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na stránce ATP Tour (anglicky)
  92. ↑ BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
  93. ↑ RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.
  94. ↑ Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online.
  95. ↑ Records and milestones Rafael Nadal achieved at Australian Open 2022. Sportskeeda.com [online]. 2022-02-01 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
  96. ↑ MOLSKI, Max. Looking back at the longest tennis matches ever. NBC Sports [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (anglicky)
  97. ↑ Longest Men's Singles Championship Final [online]. ESPN Sports, 30-12-2012. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rafael Nadal – vítěz Grand Slamu, olympijských her, světová jednička a ocenění
Australian Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
French Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Wimbledon – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
US Open – Vítězové mužské dvouhry v otevřené éře
Olympijští vítězové v tenise – mužská dvouhra
Ukázkový sport
Hala
Venku
Olympijští vítězové v tenise – mužská čtyřhra
Ukázkový sport
Hala
Venku
Světové jedničky ve dvouhře žebříčku ATP

Ilie Năstase (1973/1974 – 40 t.) • John Newcombe (1974 – 8 t.) • Jimmy Connors (1974/1983 – 268 t.) • Björn Borg (1977/1981 – 109 t.) • John McEnroe (1980/1985 – 170 t.) • Ivan Lendl (1983/1990 – 270 t.) • Mats Wilander (1988/1989 – 20 t.) ;– • Stefan Edberg (1990/1992 – 72 t.) • Boris Becker (1991 – 12 t.) • Jim Courier (1992/1993 – 58 t. • Pete Sampras (1993/2000 – 286 t.) • Andre Agassi (1995/2003 – 101 t.) • Thomas Muster (1996 – 6 t.) • Marcelo Ríos (1998 – 6 t.) • Carlos Moyà (1999 – 2 t.) • Jevgenij Kafelnikov (1999 – 6 t.) • Patrick Rafter (1999 – 1 t.) • Marat Safin (2000/2001 – 9 t.) • Gustavo Kuerten (2000/2001 – 43 t.) • Lleyton Hewitt (2001/2003 – 80 t • Juan Carlos Ferrero (2003 – 8 t.) • Andy Roddick (2003/2004 – 13 t.) • Roger Federer (2004/2018 310 t.) • Rafael Nadal (2008/2020 – 209 t.) • Novak Djoković (2011/2024 – 428 t.) • Andy Murray (2016/2017 – 41 t.) • Daniil Medveděv (2022 – 16 t.) • Carlos Alcaraz (2022/2026 – 66 t.) • Jannik Sinner (2024/2026 – 73 t.)
Žebříček ATP byl zaveden 23. srpna 1973 • (rok prvně/naposledy umístěn – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 25. května 2026
Laureus – Sportovec roku
Nejlepší sportovec Evropy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rafael_Nadal&oldid=25836712“